Dvě zlatá pravidla jak vycházet s penězi. Jenže, které si vybrat?

Pravidlo 20 – 30 – 50

Nejprve si přibližme kratší pravidlo 20 – 30 – 50, které má pouze tři složky, respektive u kterého rozdělujete své příjmy (výdaje) na tři hromádky:

• 20 % příjmů bychom měli vydat na úspory, investice, zkrátka je ze svých příjmů odkládat stranou a tvořit si z nich finanční rezervu. Tou by měly být minimálně tři měsíční platy, ale až ji dosáhnete, rozhodně není nutné ji přestat vytvářet, úspory se hodí vždycky, zejména na stáří, nehledě na to, že krátkodobá rezerva by měla v lepším případě činit až 12 měsíčních platů
• 30 % příjmů by mělo pokrýt osobní potřeby a požitky, což znamená výdaje na volný čas vás a vašich dětí, jedná se o výdaje, bez kterých je částečně možné se obejít, ale byla by velká škoda je z rozpočtu škrtat. Na druhou stranu nesmějí překročit určitou mez, kterou je právě oněch 30 %
• 50 % z celkových příjmů (resp. výdajů) směřuje pak na nutná vydání, jako je bydlení, jídlo, oblečení, prací a čisticí prostředky, doprava apod.

Pravidlo 10 – 20 – 30 – 40

Druhé zlaté pravidlo hospodaření s penězi rozděluje výdaje domácností do čtyř hromádek, což na první pohled dává více možností k realizování. Pojďme se na poměry výdajů podívat blíže:

• 10 % příjmů bychom měli odkládat stranou, nejlépe na běžnou finanční rezervu v podobě spořicího účtu nebo jemu podobného nebankovního produktu, která slouží jako záloha pro momenty, kdy je nutno rychle koupit novou lednici nebo mrazák, pračku apod.
• 20 % příjmů by měly tvořit dlouhodobé úspory, jakými jsou spoření na důchod, dlouhodobé investice, stavební spoření, spoření dětem na studia, do života, ale i životní pojištění, pojištění domácnosti, nemovitosti a tomu podobné záležitosti
• 30 % příjmů by mělo padnout na bydlení: nájem, energie, voda, splátky úvěrů na bydlení, v podstatě povinné výdaje spojené s bydlením
• 40 % příjmů náleží na běžnou povinnou, ale i nepovinnou spotřebu, například na jídlo, dopravu, školu, koníčky, telefony, televizi, na dovolené, ošacení a obuv, prostě na běžné živobytí, vyjma bydlení. Patří sem i splátky za spotřebitelské úvěry, pokud jste si pořídili třeba auto na úvěr nebo televizi na splátky.

Zlatá pravidla vs. realita České republiky

Jak se vám obě zmíněná pravidla líbí? Hezká teorie, že? Ale trochu nereálná v českých poměrech. Není se čemu divit, v obou případech jde totiž o pravidla mající původ na západ od nás, kde jsou příjmy na zcela jiné úrovni (ve srovnání s životními náklady) než v České republice.

To první pravidlo (50/20/30) zpopularizovala americká senátorka Elizabeth Warren v knize „All Your Worth: The Ultimate Lifetime Money Plan“, v češtině vyšla jako Radikální životní peněžní plán. Dodržování tohoto pravidla doručuje i ředitel služby Zonky Pavel Novák: „Jen je důležité vytrvat, být důslední a držet se pevně stanovených pravidel. Právě pravidlo 50/20/30 může být to, které vám pomůže zkrotit váš rozpočet.“

Původ druhého pravidla také není přesně znám, ale najdeme ho v mnoha učebnicích finanční gramotnosti. Často se o něm doslýcháme například od společnosti Partners: „Se svým příjmem zacházejte vždycky zodpovědně. Deset procent vašich příjmů si odkládejte bokem jako likvidní rezervu, ke které máte vždycky přístup. Dvacet procent dávejte stranou na dlouhodobé výdaje, jako jsou spoření na důchod, děti, anebo vaše pojištění, případně pojištění domácnosti. Třicet procent by pak mělo padnout na veškeré náklady spojené s bydlením. A čtyřicet procent je vaše volná spotřeba, se kterou si můžete užívat život.“

Takže co s tím?

Realitě České republiky mnohem lépe odpovídá rozložení výdajů na minimální důstojný život, jak jej zpracovali odborníci z několika oblastí a jak jsme vám jej představili v minulém textu: Jak na rozpočet pro 4 člennou rodinu?. Ale pokud byste se přece jen chtěli držet jednoduššího rozdělení na tři položky, dají se i výše zmíněná pravidla celkem dobře použít. Jen si s nimi musíme trochu pohrát.

• pravidlo 20 – 30 – 50 se celkem dobře hodí pro rodiny s  nadprůměrnými příjmy.
• pravidlo 10 – 20 – 30 – 40 je vhodné pro lidi, co mají své vlastní bydlení a už splatili i případnou hypotéku, nebo mají z úvěru na bydlení jen velmi nízké splátky
• pro rodiny, které jsou dost zatíženy nájmem nebo hypotékou, se dá přizpůsobit pravidlo 10 – 20 – 30 – 40 tak, že i nadále se na spoření věnuje část příjmů (10 nebo 20 %), ale zbytek se rozpustí do nákladů na bydlení, což ve výsledku znamená pravidlo 10 – 50 – 40 nebo 20 – 40 - 40, v pořadí (spoření) - (bydlení) - (běžná spotřeba)
• a rodiny s vyššími náklady na běžný život, které však bydlí ve vlastním, si část spoření (buď tu 10%, nebo tu 20%) rozpustí právě do běžné spotřeby, ve výsledku pak budou mít pravidlo 10 – 30 – 60 nebo 20 – 30 – 50, v pořadí (spoření) - (bydlení) - (běžná spotřeba), nikoliv tak, jak vyznělo v prvním zlatém pravidle, kde 30 % bylo pouze na zábavu a koníčky.

Snížili jsme složku spoření. Jinak to u většiny rodin v České republice nejde, protože jak statistika ukazuje, Češi většinou nemají ani takové příjmy, aby vystačily na minimální důstojný život, natož aby mohli spořit 20 – 30 % ze svých příjmů nebo 30 % své výplaty rozházet na osobní potřeby v podobě zábavy, kadeřníků, kosmetiky.

Zkuste trvalé příkazy

Naučit se hospodařit s vlastními příjmy není snadné, tvorba finančních rezerv je však nesmírně důležitá, protože zajišťuje trvalý pohodový chod domácnosti, a to včetně občasné dovolené a dárků na Vánoce pro děti – samozřejmě bez rychlých půjček. Přesto existují situace, kdy může vánoční půjčka vytrhnout trn z paty,a například při nečekaných výdajích, které nelze odložit. Velkým pomocníkem při budování finanční stability mohou být trvalé příkazy, které ihned po obdržení výplaty odešlou předem stanovenou částku na vybraná spoření či investice.

Jen vždy dobře posuďte, jakou část spoření budete potřebovat v dohledné době, takže bude uložena na spořicích účtech či jejich nebankovních ekvivalentech, dále kolik můžete investovat dlouhodoběji, tedy i s vyšším zhodnocením, ale s nutností se peněz vzdát na několik či na spoustu let.