Insolvence, nebo exekuce? Jak se dostat ven z dluhové pasti

Rozdíl mezi insolvencí a exekucí? Ochota řešit dluhy

Hlavním rozdílem mezi insolvencí a exekucí je bezesporu dobrovolnost, resp. nedobrovolnost jejich zahájení. O podání návrhu na insolvenci rozhoduje zpravidla dlužník v momentě, kdy nedokáže dostát svým peněžním závazkům (návrh však může podat i věřitel). Oproti tomu návrh na exekuční řízení podává vždy věřitel, pro kterého je exekuce často poslední možností, jak svou pohledávku získat zpět. Proto je z pohledu dlužníka řízením nedobrovolným.

Rozdíl mezi oddlužením a exekucí je však také v samotném předmětu řízení. Cílem exekuce je pouhé uspokojení pohledávky věřitele, účelem insolvenčního řízení je zjištění úpadku dlužníka a jeho řešení. Insolvence pomáhá jak dlužníkům, kteří mají možnost snížit své dluhy, tak i věřitelům, kterým se uhradí alespoň určitá část jejich pohledávek.

Výrazným rozdílem je také skutečnost, že dluhy během exekuce stále narůstají o úroky, úroky z prodlení a náklady exekuce. U víceletých exekucí se pak často stává, že dluhy narůstají rychleji, než je dlužník schopen platit. Oproti tomu v oddlužení se uspokojují dluhy jen ve výši, v jaké byly ke dni zjištění úpadku dlužníka.

Souběh insolvence a exekuce

Pro dlužníka je zásadní také skutečnost, že zahájení insolvenčního řízení zamezuje provedení exekuce. Insolvenční řízení má totiž vždy přednost před řízením exekučním. Dnem doručením insolvenčního návrhu se zahajuje insolvenční řízení a platí, že od tohoto okamžiku se pozastavuje provádění exekucí. Po zahájení insolvenčního řízení tak nelze exekuci vykonat a v případě, že bude v insolvenčním řízení rozhodnuto o úpadku dlužníka, nebude možné exekuci už ani nařídit či zahájit.

Insolvenci mám za sebou, může na mě exekutor?

Pokud soud dospěje k závěru, že dlužník v rámci insolvenčního řízení řádně splnil všechny své podstatné povinnosti v oddlužení, tak následně vydá usnesení o splnění oddlužení spojené s usnesením o osvobození dlužníka od placení neuhrazeného zbytku dluhů. To se vztahuje nejen na dluhy, které dlužník v průběhu oddlužení splácel, ale i na dluhy, které věřitelé do oddlužení nepřihlásili.

Exekutor zpravidla v tomto okamžiku zastaví dosud vedené exekuce. Neučiní-li tak z vlastního rozhodnutí, je na dlužníkovi, aby u soudního exekutora podal návrh na zastavení exekuce. Jedině tak se dlužník vyhne situaci, kdy exekutor opět nařídí po skončení insolvence exekuci na plat, bude požadovat prodej majetku dlužníka nebo zablokuje bankovní účet (za účelem vymáhání dluhu, který byl zahrnut do oddlužení).

Po úspěšném ukončení insolvence zůstává dlužník následujících 5 let veden v insolvenčním rejstříku. Pokud se tedy dostane do situace, kdy bude nutně potřebovat půjčku, můžete požádat o úvěr po ukončení insolvence některou nebankovní instituci.

Exekuce, nebo insolvence? Co je výhodnější?

I přesto, že v obou případech lze dluhy zcela splatit, u exekuce vždy platí, že může být i doživotní. Ve srovnání s tím je proces oddlužení pouze krátkodobou záležitostí, protože končí nejpozději za 5 let s následným prominutím nesplacených dluhů. Při splacení 60 % dluhů končí insolvence dokonce již za 3 roky.

Oddlužení navíc přináší pro dlužníka další výhody:

• Zastavení veškerého navyšování dluhů o úroky, penále či sankce.
• Je-li na dlužníka nařízena nebo zahájena exekuce, nesmí být po zahájení insolvence provedena.
• Možnost odpuštění části dluhu dlužníka v případě, že dlužník splní veškeré podmínky insolvence a oddlužení úspěšně skončí. Zanikají také pohledávky věřitelů, které nebyly do insolvenčního řízení včas přihlášeny.
• Zjednodušení a zpřehlednění celé situace pro dlužníka. Přestává splácet všechny dluhy jednotlivým věřitelům, a začíná splácet pouze jednu měsíční splátku insolvenčnímu správci.

Výhodou exekuce je to, že lze jejím prostřednictvím vymáhat také nepeněžité pohledávky (např. omluva či odstranění stavby), v případě insolvence lze vymáhat pouze peněžité pohledávky.

Zdroje: kurzy.cz / dreport.cz / ekcr.cz / pravo21.cz