Jaké jsou v ČR registry dlužníků a k čemu slouží?

Čtyři registry a dva rejstříky

Evidence dluhů, dlužníků (fyzických osob) a průběhu splácení jsou - v případě spotřebitelských úvěrů a služeb založených na pravidelných platbách - rozděleny do čtyř registrů dlužníků a dvou rejstříků. Teď si je pouze vyjmenujeme a zhruba popíšeme, detailním informacím o každém z nich jsou věnovány samostatné články. 

První tři jmenované registry provozuje Czech Credit Bureau – jde o společnost sdružující banky, nebankovní společnosti a další platící členy, kteří ze zákona buď musejí nebo jen chtějí mít do registrů přístup. SOLUS je provozován zájmovým sdružením právnických osob se stejným názvem Solus.

Všechny registry a rejstříky jsou veřejné, což znamená, že do nich může nahlédnout i veřejnost. Výpis z nich získáte většinou za poplatek (někde stanovený legislativou), pouze do Insolvenčního rejstříku je umožněno nahlížení zdarma.

Z výčtu registrů a rejstříků je jasné, že nejde o agendu malou nebo jednoduchou. Jen na okraj zmiňme, že v registrech spravovaných CRIF byly ve druhé polovině roku 2020 vedeny dluhy za více než 2,5 bilionu korun, což je suma o polovinu vyšší než státní rozpočet ČR na celý rok.

Pro podniky a podnikatele je určen CRÚ

Pak, zcela stranou, je ještě samostatný svět dluhového registru firem, který je obsloužen odděleným (pátým) registrem s názvem CRÚ neboli Centrální registr úvěrů. Vede jej Česká národní banka a soustředí se jen a pouze na informace o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob. Do života spotřebitelských půjček se nijak nemíchá, a tak jej ani nebudeme dále popisovat.

CERD aneb Centrální registr dlužníků je podvod!

>> Více o podvodním registru CERD se dočtete v našem článku

Stejně je na tom i služba s názvem Registr dlužníků ČR nebo Dlužník.cz, které nabízejí registr dlužníků zdarma (a jsou provozované stejným subjektem jako CERD). Jistě byste na webu potkali i další nabídky s podobnými lákadly, znovu však opakujeme, že nejde o oficiální registry.

Evropský registr nebankovních půjček

V šesti zemích Evropy, konkrétně v České republice, na Slovensku, v Polsku, v Lotyšsku, v Litvě a ve Španělsku působí od roku 2009 mezinárodní registr. Najdete jej pod zkratkou EUCB a plným názvem European United Credit Bureau. V současnosti se v registru účastní 14 věřitelů z nebankovní úvěrové oblasti finančního trhu.

Náplní činnosti registru ekvivalentní výměna informací pro úvěrové podniky - tedy vzájemné sdílení dat o svých klientech. Informace slouží nebankovním společnostem s cílem „snížit výskyt podvodů a zvýšit přesnost posouzení rizik a solventnosti“.

K čemu registry dlužníků slouží a jak je využít ve svůj prospěch?

Registry dlužníků vznikly v devadesátých letech a od té doby plní dva základní úkoly:

• za prvé dát poskytovatelům půjček okamžitý přehled o finančních možnostech žadatele, o jeho úvěrové historii, o jeho současné úvěruschopnosti, což chrání poskytovatele úvěrů před rizikovými klienty,
• chránit samotné spotřebitele, tedy žadatele o úvěr před předlužením, a to právě díky evidenci všech závazků a tempa jejich splácení. Poskytovatel díky registru vidí, jestli další půjčku ještě unesete, nebo s ní už příliš zatížíte svůj rozpočet.

Z výše uvedeného se pak dá snadno odvodit, jak využít registry dlužníků ve svůj prospěch (ve prospěch žadatele). Když si totiž budete budovat pozitivní úvěrovou historii, tedy všechny splátky vždycky odešlete včas, budete pro banky i nebankovní společnosti klientem s minimálním rizikem – a odmění vás nižšími cenami půjček.

Věděli jste, že klient bez záznamu v registru dlužníků je pro poskytovatele velkou neznámou, a tak mu nabídnou dražší úvěr než tomu, kdo už má několik záznamů v registrech o několika půjčkách, které vždy splácel tak, jak měl? Ve druhém případě jde totiž o klienta s pozitivní úvěrovou historií, který je pro poskytovatele čitelnější, ověřený, a tudíž méně rizikový.

Takže, než si půjdete žádat například o hypotéku, vyplatí se protočit dvě, tři malé půjčky a všechny řádně splácet (bez využití možnosti předčasného splacení) - hypotéka vám pak může být nabídnuta s o něco lepšími podmínkami.

Informace tu zůstávají i několik let

Dlužnické registry slouží k dlouhodobějšímu monitorování úvěruschopnosti spotřebitelů, a tak tu záznamy o půjčkách a způsobu jejich splácení zůstávají několik let. Jakmile však najdete chybný zápis, musí jej provozovatel vymazat do tří měsíců.

Například negativní záznam o tom, že jste se opozdili se splátkou, je v registru veden až čtyři roky po doplacení celého dluhu (v závislosti na typu produktu, který jste nezvládli zaplatit včas – podrobnosti uvedeme v dalších článcích věnovaných jednotlivým registrům).

Jaká je cesta do registru dlužníků?

Cesta je poměrně snadná a rychlá, ale to neznamená, že by to bylo špatně. Už jsme říkali, že registry dlužníků obsahují dvě skupiny informací: pozitivní a negativní. Do registru se proto dostanete s jakoukoliv půjčkou či službou poskytovanou na základě pravidelných plateb – a dokud vše splácíte ve správném tempu, jsou o vás zápisy v registrech jen pozitivní, což je i cesta k budoucím levnějším půjčkám. Teprve když se objeví problémy se splácením, přijde negativní zápis a ještě zápis v SOLUS registru, včetně s nimi spojených problémů.

Dostat se do SOLUS je bohužel také velmi snadné – stačí zapomenout na platby pojistného, zapomenou zrušit bankovní účet, na kterém se platí poplatky za vedení, tři měsíce nesplácet úvěr apod. Proto se čas od času vyplatí „sjet“ si registry a přesvědčit se, že jste bez jakéhokoliv negativního záznamu.

A jak je vůbec možné, že věřitel sice zanese negativní informace do registru, ale vás o tom neinformuje? Je za tím jistý kalkul, neboť promlčecí doba je u dluhu obecně tříletá, jenže věřitelé často mají ve smlouvách dobu delší (i 15 let), během které si potichounku vydělají na úrocích a dalších sankcích z prodlení. Ozvou se až těsně před promlčením. Pozor, tohle rády dělají i banky! Detailněji jsme se tématu věnovali v tomto blogovém článku.

Jak zjistím, jestli jsem v registru dlužníků nebo jak dlouho jsem v registrech?

Podívejme se na samotné zjišťování, jestli jste v registru dlužníků a jaká data jsou pod vaším rodným číslem uložena. Výpis z oficiálních registrů dlužníků získáte přímo u jejich provozovatele, na stránkách Kolikmam.cz (BRKI, NRKI, REPI), případně přes SOLUS na stránkách NejsemDlužník.cz

Jestliže se jedná o prokázání bezdlužnosti vůči státu, bývá soudem vyžadován buď výpis z Insolvenčního rejstříku nebo z CEE (získáte na CzechPointu), případně výpisy od jednotlivých institucí, a těmi je finanční správa, zdravotní pojišťovna a správa sociálního zabezpečení – výpisy získáte u danýchinstitucí nebo, když máte elektronickou identitu (datová schránka, Bank ID, e-Identita), zvládnete to i online).

Možná se ptáte, zda je možné získat přístup do registru dlužníků zdarma. Už jsme zmínili, že lze, avšak pouze u Insolvenčního rejstříku. U všech ostatních evidencí budete za nahlédnutí nebo výpis platit. Naštěstí nijak vysoké částky. Poplatkům se budeme věnovat v textech o konkrétních registrech.

Výmaz z registru dlužníků

Členové registrů dlužníků do nich zapisují, ale i mažou data o dlužnících. Lhůty pro zanesení do registru nebo výmaz z něj se liší jak podle situace a poskytnuté služby, tak podle samotného registru. Na otázku Jak dlouho trvá výmaz z registru dlužníků nelze odpovědět obecně - detaily najdete opět v textech věnovaných přímo daným registrům.

Každý spotřebitel má právní nárok na to, aby o něm byly vedeny pouze pravdivé a aktuální záznamy. Proto pokud narazíte na starý údaj, který již měl být smazán, případně na údaj nepravdivý, podejte žádost o výmaz z registru dlužníků – formulář naleznete vždy na stránkách daného registru.

Podávat žádost o vymazání nesprávných dat jistě smysl má. Než se však začnete zlobit nad příliš starým zápisem, vezměte v úvahu, že banky i nebankovky přihlížejí k záznamům v registrech, které jsou mladší pěti let. To se týká i výmazu z registru dlužníků po insolvenci – insolvence starší pěti let, i když stále zanesená v registrech, nebude banky zajímat.

Co si myslet o půjčce bez registru?

Po tom všem, co jste si už o registrech dlužníků přečetli, co víte o jejich účelu, o možnostech je využít pro zlevnění další půjčky nebo o nebezpečí rychlého předlužení, vás jistě napadlo, zda tzv. půjčka bez registru není nakonec holý nesmysl, když ignoruje dlužnické registry a možná i odporuje zákonu o spotřebitelském úvěru.

Pravdou je, že název „Půjčka bez registru“ je i marketingovým tahem, kdy její poskytovatelé sice do registrů nahlížejí, ale jsou tolerantnější vůči některým prohřeškům s nesplácením. Samozřejmě výměnou za vyšší cenu půjčky. Někdy najdete tento úvěrový produkt i jako “půjčku pro dlužníky”.

Ovšem pozor, na trhu narazíte na nebankovní půjčky bez registru, kde jsou registry dlužníků zcela vynechány. Riziko nesplácení si poskytovatel vykryje vyšší cenou půjčky, navíc poskytuje jen menší obnos, který je snáze splatitelný. Porušení zákona o spotřebitelském úvěru to v žádném případě není, neboť povinnost nahlížení do registrů během schvalování žádosti o půjčku legislativa vůbec nestanovuje.

Krátké shrnutí závěrem

Registry dlužníků jsou velkým tématem, kterému se podrobně věnujeme ve více textech. Z toho dnešního byste si měli odnést platné registry a rejstříky dlužníků, a to jsou BRKI, NRKI, REPI, SOLUS, CEE a Insolvenční rejstřík. Také byste měli vědět, že být veden v registrech dlužníků rozhodně není na škodu, dokud tu o vás jsou jen tzv. pozitivní záznamy.

Informace tu zůstávají i několik let, můžete však pořádat o jejich smazání, pokud jsou už staré nebo neodpovídají skutečnosti. Výpisy si můžete obstarat online nebo i na CzechPointu , zdarma je to možné pouze u Insolvenčního rejstříku. V neposlední řadě připomínáme, že půjčky bez registru jsou bezkonkurenčně nejrizikovějšími a také nejdražšími úvěry, které na trhu potkáte. Jestliže máta záznam v registrech, vyhledejte spíše půjčky pro dlužníky.