Které škody na majetku se stávají nejčastěji?

Vodovodní škody

Vodovodní škody tvořily loni celou čtvrtinu všech pojistných událostí v rámci pojištění majetku. Co jsou vodovodní škody? Všechny způsobené vodou uniklou z řádně instalovaných armatur, vodovodního potrubí, zařízení pro ohřev vody, z kanalizačních řádů a dalších vodovodních zařízení.

Vichřice

Žijeme sice v mírném podnebném pásmu, ale momentálně zažíváme období narůstajícího počtu a síly vichřic, případně orkánů. I proto byly škody z vichřic loni na druhém místě pomyslného žebříčku pojistných událostí spojených se škodou na majetku.

Vichřice je definovaná rychlostí větru nad 75 km/h. Některé pojišťovny ji definují již od 60 km/h. Celkově tvořily vichřice 12 procent všech škodních událostí, přičemž průměrná škoda byla okolo 30 tisíc korun.

Blesk a krupobití

Vichřice bývají provázeny blesky, krupobitím a dalšími živelnými projevy. Ty se na škodách na majetku podílely v loňském roce dokonce deseti procenty. Všeobecně se odhaduje, že trend bude narůstající. V průměru pojišťovny v roce 2018 vyplatily 40 tisíc za jednu pojistnou událost spojenou s krupobitím nebo s blesky.

Přepětí, podpětí v síti

V souvislosti s přímým nebo i nepřímým úderem blesku může dojít k následnému přepětí nebo podpětí v síti. To samozřejmě s velkou pravděpodobností poškodí elektrické spotřebiče. Loni se to stalo v osmi procentech případů všech pojištěných škod na majetku. Změny napětí v síti jsou však pojištěny bez ohledu na to, zda vznikly následkem blesku či třeba technické závady v rozvodné síti.

Krádeže a vandalismus

Krádeže v bytě či domě nebo následky řádění vandalů, to jsou další pojistné události v pořadí podle četnosti jejich výskytu. Krádeže byly loni nahlášeny v osmi procentech případů všech pojistných událostí na majetku, vandalismus dokonce v pěti a půl procentech případů.

Povodeň nebo záplava

Povodně a záplavy se loni staly ve více než třech procentech všech pojistných událostí na majetku. Co do výše škod jsou druhé nejvíce zničující (hned po požáru), průměrná škoda byla loni 150 000 korun. A jaký je vlastně rozdíl mezi povodní a záplavou?

Povodní se myslí voda, která se vylila z řek nebo z nádrží, a to i v případě, kdy vody sice nebylo v nádrži či řece moc, ale byly protrženy hráze. Záplava je pak všechna voda, vyjma té z řek a nádrží. Takže třeba přetečená kanalizace, která nepobrala všechnu dešťovou vodu, příliš mnoho deště najednou, takže se voda dlouhodobě drží na vašem pozemku a tak dále.

Požár

Požár je nejvíce zničující pojistnou událostí, naštěstí se však vyskytuje nejméně často. Loni v asi třech procentech všech pojistných událostí na majetku. Průměrná škoda je pak okolo půl milionu korun. Pojištění se samozřejmě vztahuje i na vedlejší škody po požáru, tedy na kontaminaci věcí zplodinami nebo na promočení nemovitosti vlivem hašení, případně na škody po stržení zdi, které bylo nutné ke včasnější likvidaci ohně.

Na co se tedy v rámci majetku pojistit?

Zatímco povodeň a záplava jsou události, jejichž pravděpodobnost lze celkem úspěšně stanovit, ty ostatní už ne. Přepětí a podpětí v síti, vichřice, blesky nebo krádeže a vandalismus, to jsou záležitosti, které se mohou stát kdykoliv a kdekoliv. Otázkou pak je, nakolik si majetku ceníme a jak složité bychom to s obnovou měli v případě, že by ke škodě došlo.

Vše je nutné pečlivě zvážit. I proto je vhodné si domů pozvat více zástupců více pojišťoven a nechat si udělat jejich odhady minimálního pojištění. To, na čem se nezávisle na sobě shodnou všichni, pak stojí za to pojistit. A během zhodnocování vaší nemovitosti nezapomínejte na navyšování pojistné částky.