Stavební spoření – má smysl si ho zakládat?

K čemu bylo vymyšleno stavební spoření?

V současné době působí na českém trhu pět stavebních spořitelen, které se od sebe logicky liší spíše minimálně. Smyslem stavebního spoření je podporovat spoření fyzických osob za účelem využití finančních prostředků k nákupu, výstavbě, rekonstrukci či menší opravě nemovitosti určené k bydlení, dále některého jejího vnitřního vybavení a také prvků v jejím nejbližším okolí. 

Díky tomuto opatření stát podporuje své občany, aby si zajistili to nejdůležitější, co během pracovního života, ale pak zejména v důchodovém věku, budou nejvíce potřebovat – vlastní bydlení. 

Jak to funguje?

Zájemce o stavební spoření uzavře se stavební spořitelnou smlouvu o stavebním spoření na určitou cílovou částku. Doba trvání smlouvy o stavebním spoření je minimálně šest let. Maximální délka trvání smlouvy není omezena. Spořitelny však hlídají dosažení cílové částky spoření. Některé, jakmile klient cílovou částku naspoří, smlouvu vypoví, jiné dají pokutu, někde lze cílovou částku navýšit.

Uzavření smlouvy je zpoplatněno, navýšení cílové částky také. Poplatek je většinou určován procentní sazbou z cílové částky. Jakmile je smlouva uzavřená, klient začíná spořit.

Pro spoření má klient dvě možnosti. Spořit pravidelně nebo nepravidelně. Je možný i jednorázový vklad vždy ke konci roku, aby klient neměl peníze blokovány po celý rok na účtu stavebního spoření. Mít peníze na účtu ke konci roku je důležité pro výpočet nároku na státní podporu.

Jaké jsou výnosy ze stavebního spoření?

Stavební spoření má dva výnosy. Prvním je úrok z částky uložené na účtu stavebního spoření. Ten není nijak slavný, pohybuje se ve výšce jen o něco málo vyšší než úroky u bankovních vkladů, patnáctiprocentní zdanění platí i zde. 

Výhodnost střednědobého stavebního spoření tkví ve státní podpoře, která se vyplácí jednou ročně na základě částky naspořené během posuzovaného roku, přičemž rozhodným dnem je vždy 31. prosinec. 

Je tedy možné ukládat peníze na svůj účet u stavební spořitelny pouze jednou ročně, ke konci kalendářního roku.  Tím se sice klient připraví o výnosy ze smluvené úrokové míry ze svého vkladu, zůstane mu však státní podpora, a to ve výši deseti procent vkladu, maximálně však do 2000 korun ročně (spořit více než 20.000 korun ročně se již nevyplatí). 

Ze střednědobého hlediska jde tedy o výhodné spoření. Dlouhodobé hledisko už tak líbivé není, roční podpora jsou maximálně 2000, takže když máte naspořeno například 200 tisíc, je zhodnocení i se státní podporou na úrovni necelých dvou procent, což není až takové terno. Započítat musíme i náklady na poplatek za uzavření smlouvy.

Na peníze nelze během šesti let trvání smlouvy beztrestně sáhnout – vybrat si svůj vklad. Pokud peníze nutně potřebujeme a smlouvu o stavebním spoření ukončíme dříve, přijdeme o státní podporu, která nám byla v předchozích letech vyplacená. K tomu zaplatíme spořitelně poplatek za předčasné ukončení. 

Stavební spoření má nesporné úvěrové výhody

Těmi je snadná dostupnost úvěrů s neměnnou úrokovou sazbou a zaplacenými úroky odečitatelnými ze základu daně z příjmů. To však platí po splnění určitých podmínek.   

Těmi jsou minimálně dvouletá doba spoření (podmínka daná zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření); dále naspoření určitého procentního podílu cílové částky (stanovují stavební spořitelny), dosažení dané hodnoty hodnotícího čísla (dle výše naspořené částky a tempa spoření – také stanovuje stavební spořitelna), dostatečná bonita klienta a v některých případech i zajištění úvěru nemovitostí.

Jakmile všechny podmínky splníme, máme na úvěr ze stavebního spoření dokonce nárok. Tedy stavební spořitelna nám jej musí poskytnout. Nižší úvěry, do cca 400 tisíc korun ročně, nemusejí být zajišťovány nemovitostí. 

Všechny úvěry ze stavebního spoření jsou však účelově vázány – na bydlení. Každá stavební spořitelna má svůj seznam věcí, které lze z jejího úvěru zafinancovat.

Je tedy možné financovat své bydlení tak, že dva roky intenzivně spoříme a po dvou letech můžeme dosáhnout na úvěr s rozumnou úrokovou mírou a stálými podmínkami pro jeho splácení.

Meziúvěr už tak výhodný není

Pokud nesplníme některou z podmínek k poskytnutí úvěru, můžeme zažádat o takzvaný překlenovací úvěr neboli meziúvěr. Zažádat o něj lze kdykoliv a slouží k překlenutí doby do přidělení klasického úvěru. Tedy je nutno během čerpání překlenovacího úvěru spořit i na účet stavebního spoření, abychom dosáhli na běžný úvěr. Jakmile nám jej stavební spořitelna přizná, splatíme s jeho pomocí úvěr překlenovací a pak splácíme již jen ten běžný, výhodnější.

Meziúvěr je produktem s nízkou výhodností, protože si půjčujeme vlastně i tu částku, kterou jsme si již naspořili. Je však časově rychle dostupný a může v některých případech pomoci překlenout situace, které bychom s jiným financováním řešit nemohli.

Po skončení spoření jsou peníze naše

Jakmile uplyne minimální doba trvání smlouvy o stavebním spoření, můžeme naspořené peníze, včetně státní podpory, vybrat a (zatím) je použít jakkoliv.  Stát však uvažuje o tom, že naspořené prostředky, včetně státní podpory, budou muset být využity k pokrytí bytových potřeb. Jinak bude povinnost státní podporu vrátit.

Smlouva o stavebním spoření zaniká výpovědí (výběrem peněz) nebo splacením úvěru.

Malé shrnutí a několik tipů k využití stavebního spoření

Stavební spoření se coby spoření vyplatí ve střednědobém horizontu šesti, maximálně sedmi let. Vyplatí se spořit maximálně 20 tisíc ročně.

Pokud uzavřeme stavební spoření ke konci kalendářního roku a na účet hned vložíme dost peněz, máme nárok na státní podporu i za tento rok. Jestliže chceme peníze vybrat co nejdříve po skončení šestiletého období, je vhodné počátkem sedmého roku trvání smlouvy (ale defacto osmého kalendářního roku) vložit na účet celoroční vklad a poté zažádat o ukončení smlouvy o stavebním spoření. Nárok na státní podporu totiž máme i v tomto případě. Takto můžeme za cca šest a čtvrt roku spoření získat osm státních podpor.

Jestliže splníme podmínky stanovené zákonem a stavební spořitelnou, máme nárok na úvěr s pevnou cenou a podmínkami splácení. Úroková míra je v tomto případě výhodnější než u spotřebitelských úvěrů. Do určité částky netřeba ani zajištění nemovitosti. Peníze jsou však přísně účelově vázány.

Pokud u stavební smlouvy „točíte“ již několikátou smlouvu, máte u ní dobré bonitní hodnocení pro případ žádosti o úvěr.

I při nesplnění daných podmínek lze čerpat úvěr - v podobě meziúvěru. Ten je však výhodný pro spořitelnu, nikoliv pro klienta. Využívat bychom jej měli jen při velmi specifické životní situaci. Nový zákon o spotřebitelském úvěru totiž natolik upravil podmínky pro splácení hypoték, že ty jsou teď pro klienta mnohem výhodnější než meziúvěr ze stavebního spoření, který pak pokračuje běžným úvěrem.

Po uplynutí minimální doby spoření jsou naspořené peníze, včetně úroků a státní podpory, naše.

Odpověď na otázku z názvu článku je tedy nasnadě: 

Ano, má smysl si zakládat stavební spoření, a to tehdy, když chceme spořit ve střednědobém horizontu a peníze nebudeme celou dobu potřebovat. Nebo tehdy, když plánujeme výdaje v souvislosti s bydlením a můžeme minimálně dva roky intenzivně spořit pro získání výhodnějšího úvěru.