Chrání si Češi internetové a mobilní bankovnictví?

Obliba internetového bankovnictví roste

Internet v Česku používá 81 % osob starších 16 let (7,1 milionu lidí) a každý den se k síti připojuje 87 % uživatelů internetu. Z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) o využívání IKT (informačních a komunikačních technologií) v domácnostech a mezi jednotlivci za loňský rok také vyplývá, že roste obliba internetového bankovnictví a používání chytrých telefonů. Tzv. smartphone vlastní již 7 osob z 10, v roce 2018 to bylo 63 %. Internet za účelem správy svých financí využívá využívá již přes 5,5 milionů lidí.

„Internetové bankovnictví u nás využívá 63 % osob starších 16 let, což je proti roku 2010 trojnásobek. V tomto ohledu jsme nad průměrem Evropské unie, ale i před všemi našimi sousedy,“ komentuje data předseda Českého statistického Marek Rojíček.

Neměníme hesla a PIN ke kartám

Index bezpečnosti měří ČBA od roku 2013 a stabilně se drží okolo 60 %. V loňském roce dosáhl vůbec nejlepší hodnoty za posledních pět let (65 bodů ze 100). Výsledek je však ve srovnání s ostatními zeměmi stále průměrný.

Celkově pouhých 40 % Čechů v indexu dokázalo, že bezpečnost berou vážně. Nejslabším článkem je nedostatečné zabezpečení účtů a častější frekvence změny PIN kódů ke kartám. „Všichni bez výjimky by měli dodržovat alespoň tři zásadní pravidla. Tím prvním je mít všechna zařízení, a tedy i mobilní telefony, řádně zabezpečená kvalitním a aktualizovaným antivirovým programem. Za druhé je potřeba mít silná hesla a pravidelně je měnit – ať už ta od zařízení, účtů, ale třeba i od karet. A za třetí je nutné být na internetu stále v pozoru. Znamená to např. neotevírat podezřelé emaily a přílohy od neznámých adresátů, nestahovat pochybné aplikace, neregistrovat se na podezřelých a neznámých webových stránkách a pravidelně si kontrolovat výpisy z účtu,“ radí Tomáš Hládek, poradce ČBA pro platební styk a kyberbezpečnost.

Silná hesla používáme hlavně pro bankovnictví

Téměř všichni si už dneska mění základní hesla, která obdrží při registraci k účtu či službě. Ne vždy však za silnější kombinaci. Problémem je i to, že uživatelé často použijí stejné heslo, které již mají u jiných účtů nebo které mají uložené v prohlížeči. Sofistikovaná hesla pak Češi používají nejčastěji u internetového bankovnictví, které vnímají jako bránu ke svým financím.

Nebezpečné aplikace pro telefonů

Zabezpečení chytrého telefonu patří již tradičně mezi jeden z nejhorších faktorů, které jsou v rámci Indexu bezpečnosti zkoumány. Zcela jistě zabezpečený mobilní telefon má jen 40 % Čechů (47 % v roce 2018).

Počty hackerských útoků rostou, zažila je více než čtvrtina dotázaných (28 %). Hackeři nejčastější útočí na počítače a notebooky, naštěstí se ale v drtivé většině případů jedná o pokus, který není úspěšný. I přesto, že se hackerské úroky na mobilní bankovnictví českým uživatelům zatím spíše vyhýbají, evidují tuzemské banky spoustu potenciálně nebezpečných aplikací, které v sobě mohou skrývat další programy, které se dokážou do mobilní banky nabourat.

Hrozba jménem malware

Nebezpečné aplikace mohou obsahovat škodlivý malware, který dovede získat přihlašovací údaje do mobilní banky, případně potvrzující SMS zprávy, a zneužít je následně ke krádeži peněz. Banky kvůli těmto hrozbám často zdokonalují zabezpečení a budují do aplikací mobilního bankovnictví antivirovou ochranu, která dokáže stažené programy prověřit.

Více než stolní počítač je dle expertů pro přístup k účtu bezpečnější mobilní telefon. Dřívější útoky na telefony se podle nich týkaly spíše operačního systému Android od společnosti Google. Ta následně začala stažené aplikace do telefonů skenovat a spolupracuje také s tvůrci antivirových programů. I přesto je velmi důležité mít svůj mobilní telefon zabezpečený a předcházet tak nepříjemným situacím.

Zdroje: Český statistický úřad / Česká bankovní asociace / irozhlas.cz